V dnešním rychle se rozvíjejícím digitálním světě je stále běžnější využívání cloudových technologií Platformy jako AWS, Azure, Google Cloud, Oracle Cloud a IBM Cloud jsou klíčové pro mnohé organizace i jednotlivce.
S rostoucí popularitou cloudových služeb se však zvyšuje i potřeba pochopit, jak zajistit jejich bezpečné využívání. Bezpečné ve smyslu integrity, dostupnosti, důvěrnosti a autenticity dat, ale i z pohledu zajištění digitální odolnosti a nepřetržitého poskytování služeb, které jsou na cloudu závislé.
V praxi je často rozšířený mylný předpoklad, že cloudové služby jsou automaticky bezpečné. Skutečnost bývá složitější. Pro efektivní řízení bezpečnosti v cloudu je nezbytné pochopit nové a specifické aspekty bezpečnosti.
Ačkoliv poskytovatelé cloudových služeb nabízejí řadu bezpečnostních funkcí a robustních řešení pro ochranu dat, zabezpečení cloudového prostředí vyžaduje nové znalosti a zkušenosti a správné nastavení ze strany uživatelů a administrátorů. Bez adekvátního nastavení a správy mohou být data v cloudu vystavena novým hrozbám, na které organizace nebude umět dostatečně rychle reagovat.
Rozdíly v řízení informační bezpečnosti: Cloud vs. on-premise
V oblasti informační bezpečnosti je rozdíl mezi cloudovými a tradičními on-premise prostředími značný. V on-premise prostředí mají organizace plnou kontrolu nad svými serverovými zdroji a bezpečnostními opatřeními. V cloudu je tato kontrola sdílena s poskytovatelem cloudových služeb, což přináší nové výzvy.
Jaké jsou hlavní rozdíly?
1. Rozdělení odpovědnosti za bezpečnost: V prostředí cloudu je bezpečnost založena na modelu sdílené odpovědnosti. Zatímco poskytovatel cloudových služeb je odpovědný za zabezpečení infrastruktury cloudu, klient je odpovědný za zabezpečení dat, aplikací a operačních systémů, které jsou v cloudu provozovány.
2. Rychlost a rozsah nasazení: Cloudová prostředí umožňují rychlejší nasazení a škálování zdrojů než tradiční on-premise řešení. Tato flexibilita sice může vést k rychlejším změnám v konfiguraci a správě, ale zároveň vyžaduje neustálou pozornost a aktualizaci bezpečnostních nastavení.
3. Geografická distribuce dat: V prostředí cloudu mohou být data uložena a zpracovávány v různých geografických lokalitách, což může komplikovat dodržování regulačních a právních požadavků na ochranu dat. Na rozdíl od on-premise prostředí, kde jsou data obvykle uložena v konkrétní fyzické lokalitě, je při využívání cloudu nutné zvážit právní a regulatorní aspekty spojené s umístěním dat, například osobních údajů.
4. Automatické aktualizace a správa verzí: Cloudové platformy často nabízejí automatické aktualizace softwaru a správu verzí. To může pomoci zajistit, že aplikace a služby běží na nejnovějších a nejbezpečnějších verzích. V tradičních on-premise prostředích je na organizacích, aby samy sledovaly a implementovaly bezpečnostní aktualizace a patche, což může být časově náročné a náchylné k lidským chybám.
Bezpečnostní hrozby a rizika cloudu
S rostoucím využíváním cloudových technologií narůstá i počet nových bezpečnostních hrozeb. Mezi nejčastější patří neoprávněný přístup k datům, úniky dat, DDoS útoky, zneužití cloudových služeb a nedostatečně konfigurované bezpečnostní nastavení. Tato rizika jsou často způsobena špatným pochopením a nesprávným nastavením bezpečnostních funkcí cloudových platforem, jak ukazuje příklad špatně konfigurovaných úložišť vedoucích k únikům dat.
Kromě těchto hrozeb na významu získávají i další bezpečnostní rizika. Phishingové útoky a techniky sociálního inženýrství jsou stále běžnější, přičemž útočníci se často snaží získat přístupové údaje právě k cloudovým účtům. Další významné riziko představují interní hrozby, ať už neúmyslné nebo úmyslné, kdy zaměstnanci mohou zneužít svůj přístup k citlivým cloudovým zdrojům. Pro bezpečnost dat v cloudu představuje vážnou hrozbu rovněž šíření malware a ransomware , stejně jako nedostatečné šifrování.
Cloudová řešení jsou typicky přístupná prostřednictvím internetu, což útočníkům poskytuje větší „povrch útoku“ - útočníci mají více možností, jak proniknout do systému, než v případě on-premise.
V cloudových službách jsou data a aplikace často rovněž hostovány na sdílené infrastruktuře. To zvyšuje riziko tzv. „lateral movement“ útoků, kde útočník, který pronikne do jedné části systému, může snáze přejít do jiných částí nebo dokonce do systémů jiných uživatelů sdíleného prostředí.
Na druhou stranu, on-premise řešení mohou mít více příležitostí pro přizpůsobenou a pevně kontrolovanou bezpečnostní politiku. Organizace má plnou kontrolu nad svou interní sítí a může implementovat přísné bezpečnostní protokoly, jako jsou pokročilé firewally, izolace sítí a pravidelné interní bezpečnostní kontroly, které jsou často efektivnější proti malware a ransomware útokům.
Rovněž zranitelnosti API cloudových služeb mohou poskytnout útočníkům příležitost k proniknutí do prostředí cloudu. V cloudových prostředích, kde se neustále vyvíjí nové služby a aktualizace, je obtížné udržet všechna API konzistentně zabezpečená. Tato dynamika může vést k přehlížení API zranitelností.
Rozmanité hrozby zdůrazňují nezbytnost správného nastavení a průběžné správy cloudových služeb. Vhodná bezpečnostní opatření je důležité zavést nejen za počátku využívání cloudových služeb, ale také neustále monitorovat a aktualizovat bezpečnostní konfigurace tak, aby byla data a aplikace v cloudu chráněna co nejefektivněji.
Výhody cloudových služeb pro řízení informační bezpečnosti
Výhody cloudových služeb pro řízení informační bezpečnosti jsou mnohostranné a mohou výrazně přispět k posílení bezpečnostního profilu organizace. Tyto výhody zahrnují zejména následující aspekty:
1. Škálovatelnost a flexibilita: Cloudové služby umožňují organizacím snadno škálovat své bezpečnostní zdroje podle aktuálních potřeb. To je obzvláště užitečné v případě, kdy dochází k růstu společnosti, nebo když je potřeba reagovat na sezónní špičky v používání technických zdrojů. Tato flexibilita rovněž znamená, že bezpečnostní opatření lze rychle přizpůsobit bez nutnosti velkých investic do fyzické infrastruktury.
2. Pokročilé bezpečnostní funkce: Mnoho poskytovatelů cloudových služeb rovněž nabízí rozsáhlou sadu bezpečnostních funkcí, které mohou zahrnovat pokročilé šifrování dat, firewally, systémy pro detekci a prevenci průniku (IDS/IPS) a identity management systémy (IAM). Tyto funkce jsou často aktualizovány a udržovány poskytovateli služeb, což snižuje zátěž na interní IT a bezpečnostní týmy.
3. Centralizované řízení a monitorování: Cloudové platformy umožňují centralizované řízení bezpečnostních politik a jejich monitorování. Centralizace usnadňuje sledování bezpečnostních hrozeb a incidentů napříč celým cloudovým prostředím, což umožňuje rychlejší detekci a reakci na potenciální bezpečnostní incidenty.
4. Automatické aktualizace a patch management: Cloudové služby často zahrnují automatické aktualizace softwaru a bezpečnostních záplat. Díky tomu jsou všechny systémy a aplikace provozovány na nejbezpečnějších verzích. To pomáhá chránit před známými zranitelnostmi, které by mohly být zneužity útočníky.
5. Vysoká dostupnost a odolnost: Cloudové platformy jsou navrženy tak, aby poskytovaly vysokou úroveň dostupnosti a odolnosti. To zahrnuje redundanci dat a schopnost rychle obnovit služby v případě provozního výpadku nebo bezpečnostního incidentu. Díky tomu jsou data a aplikace chráněny nejen proti kybernetickým hrozbám, ale i proti fyzickým incidentům, jako jsou například přírodní katastrofy.
6. Soulad s regulatorními požadavky a certifikace: Mnoho poskytovatelů cloudových služeb získalo a udržuje certifikace a splňuje normy týkající se bezpečnosti dat a ochrany soukromí (například ISO/IEC 27001, ISO/IEC 27017, ISO/IEC 27018, SOC 1, SOC 2 a SOC 3, PCI DSS, apod.). Doložením této skutečnosti mohou pomoci i svým klientům k dokumentování souladu s právními požadavky, například v oblasti kybernetické bezpečnosti, řízení dodavatelů či ochrany osobních údajů.
Informační bezpečnost v cloudu
Pro efektivní využití cloudových služeb a zajištění požadované úrovně bezpečnosti je důležité dodržovat následující postupy:
Pravidelné audity a kontroly: Je nezbytné pravidelně provádět audit a kontrolu bezpečnostních nastavení a politik poskytovatele cloudového řešení. Tento proces zahrnuje revizi konfigurace cloudových služeb a ověření, že bezpečnostní politiky jsou stále aktuální a v souladu s nejnovějšími bezpečnostními standardy a praxemi. Pravidelné kontroly pomáhají identifikovat a opravit případné slabiny v bezpečnosti dříve, než mohou být zneužity útočníky.
Silná autentizace a autorizace: Implementace vícefaktorové autentizace (MFA) je kritická pro posílení bezpečnosti přístupu k cloudovým účtům a službám. MFA vyžaduje více než jeden druh ověření uživatelů, což výrazně snižuje riziko neoprávněného přístupu. Kromě toho je důležité řídit přístupy s využitím jasně definovaných uživatelských rolí, díky nimž mají uživatelé přístup pouze k těm datům a zdrojům, které potřebují pro svou práci.
Šifrování dat: Použití šifrování pro ochranu dat, jak v úložišti, tak i při přenosu. Většina cloudových poskytovatelů nabízí vestavěné šifrovací služby, které mohou automaticky šifrovat data jak v jejich prostředí, tak i při přenosu mezi klientem a cloudovými servery. Doporučenou praxí je využít šifrovací klíče od jiného poskytovatele.
Zálohování a obnova: Pro zajištění dostupnosti dat v případě útoku nebo technického selhání je zásadní jejich pravidelné zálohování. Měli byste mít také jasný a ověřený plán pro obnovu dat, aby po incidentu nebo výpadku mohla být rychle obnovena běžná funkčnost IT služeb.
Vzdělávání uživatelů: Lidé jsou často nejslabším článkem v řetězci systému řízení informační bezpečnosti. Proto je nezbytné pravidelně vzdělávat zaměstnance o potenciálních bezpečnostních hrozbách a best practise pro zajištění ochrany dat a digitální odolnosti při využívání cloudových řešení.
Řízení identit v prostředí cloudu
Řízení identit a přístupových oprávnění (IAM) hraje v zabezpečení prostředí cloudu klíčovou roli. Jedná se o soubor procesů a technologií, které umožňují správně spravovat (digitální) identity a kontrolovat, jak uživatelé přistupují k různým zdrojům. Efektivní IAM systém zajišťuje, že každý uživatel má přístup pouze k těm informacím a zdrojům, které potřebuje pro svou práci. To minimalizuje možnost neoprávněného přístupu k citlivým datům a službám.
Správa digitálních identit: IAM umožňuje organizacím spravovat uživatelské účty, včetně jejich vytváření, upravování, deaktivaci a odstraňování. Tento proces zahrnuje i autentizaci uživatelských identit a správné přiřazení přístupových práv.
Role-Based Access Control (RBAC): IAM umožňuje definovat uživatelské role a založit na nich přístupové politiky. Tím se zjednodušuje správa oprávnění a je tak zajištěno, že uživatelé mají přístup pouze k těm zdrojům a datům, které odpovídají jejich roli v organizaci.
Single Sign-On (SSO): SSO umožňuje uživatelům přistupovat k různým cloudovým službám pomocí jediných přihlašovacích údajů, což zvyšuje uživatelský komfort a zároveň zajišťuje udržení bezpečnostních standardů.
Bezpečnostní trendy
Vzhledem k rychlému vývoji cloudových technologií lze očekáván výskyt nových a nových bezpečnostních hrozeb a spolu s nimi i rozvoj odpovídajících řešení.
Využití strojového učení a umělé inteligence: Tyto technologie se stávají stále důležitějšími pro detekci a reakci na bezpečnostní hrozby. Strojové učení umožňuje systémům učit se z minulých událostí a lépe rozpoznávat podezřelé vzorce chování nebo potenciální hrozby.
Zlepšené šifrovací techniky: Vývoj v oblasti šifrování, včetně technik jako je kvantové šifrování, slibuje ještě lepší ochranu dat uložených v cloudu.
Rozvoj bezpečnostních norem a standardů: S narůstající závislostí na cloudových technologiích se rozvíjejí i příslušné bezpečnostní standardy a regulace, aby byla data chráněna na nejvyšší možné úrovni.
Rozšířená užití Zero Trust modelů: Bezpečnostní přístupy založené na "Zero Trust" filozofii se stávají klíčovými pro ochranu cloudových prostředí. Tento přístup vychází z předpokladu, že žádný uživatel nebo zařízení není důvěryhodné bez adekvátní verifikace, což výrazně zvyšuje bezpečnost proti interním i externím hrozbám.
Cloudová bezpečnost jako služba: Rozvoj komplexních služeb zaměřených na zabezpečení cloudu, jako jsou firewally, antivirové programy, systémy pro detekci a prevenci průniků, a integrace Security Operations Centers (SOC), nabízí organizacím flexibilní a škálovatelné možnosti pro zabezpečení jejich cloudové infrastruktury. SOC poskytuje centralizované monitorování a analýzu stavu bezpečnosti, což umožňuje rychlejší detekci, vyšetřování a reakci na bezpečnostní incidenty.
Cloud přeje připraveným
Bezpečnost v cloudu je dynamickou a neustále se rozvíjející oblastí, která vyžaduje neustálou pozornost. Uživatelé cloudových služeb by si měli udržovat povědomí o nejnovějších bezpečnostních trendech a aktuálních hrozbách. Aktivní řízení bezpečnosti a dodržování osvědčených postupů je klíčové pro minimalizaci rizik a maximalizaci výhod, které cloudové prostředí nabízí. Pouze organizace a jednotlivci zaměření na aktivní řízení bezpečnosti jsou schopni účinně ochránit svá data a maximálně využít možnosti, které cloudové technologie nabízí.
