Dnešním dnem nabývá účinnosti zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském řízení soudním. Ten do českého práva přináší první komplexní úpravu tzv. hromadných žalob. Smyslem zákona je umožnit dotčeným klientům, především spotřebitelům, aby se snadněji domohli svých práv a drobnějších pohledávek, které se nevyplatí vymáhat jednotlivě.
K čemu by měly hromadné žaloby sloužit v praxi? Jeden příklad za všechny:
Nepoctivý provozovatel e-shopu s drobnou elektronikou si neláme hlavu s právy klientů. Neřeší možnost odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku ani reklamace, o ceně klienty informuje zmateně a nejasně. Odstoupení od smlouvy nereflektuje, peníze nevrací, stížnosti hází do koše.
A klienti?
Ti přijdou o pár stovek nebo tisíc korun, ale řešit věc u soudu se jim nevyplatí. Respektive dosud se jim to nevyplatilo, a proto k soudu až na výjimky nechodili. Nepoctiví podnikatelé na to hřešili.
Od 1. července 2024 se ale situace mění. Klienti mohou podat společnou žalobu a relativně snadno, a bez vysokých nákladů, zkusit vysoudit i drobnější částky. Až našeho nepoctivého obchodníka bude žalovat tisíc poškozených klientů najednou, výsledná suma, kterou bude muset za porušování práv klientů zaplatit, bude zajímavá. A snad ho od další ignorace zákonů odradí.
Hromadné žaloby v praxi
Pojďme projít klíčové prvky právní úpravy a procesu pro podávání hromadných žalob.
Kdo se může přidat k hromadné žalobě?
Na prvém místě spotřebitel. To znamená fyzická osoba, do jejíž práv bylo zasaženo, když jednala mimo rámec svého podnikání nebo povolání. Český zákonodárce se však rozhodl, že možnost připojit se k hromadné žalobě výrazně rozšíří. K hromadné žalobě se tak může připojit i podnikatel (fyzická nebo právnická osoba), který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 000 000 Kč.
Aby byla hromadná žaloba přípustná, bude se k ní muset přihlásit (opt-in) nejméně 10 dotčených osob.
Co lze žalovat?
Zásahy do práv klientl, které mají podobný skutkový a právní základ. To znamená, že nepravosti, proti kterým žaloba směřuje, jsou buď stejné, nebo si jsou tak podobné, že je efektivní projednat je společně. Hromadnou žalobu tak budou moci podat všichni klienti, kteří online nakoupili drobnou elektronikou, zakoupené zboží chtěli vrátit či reklamovat, ale provozovatel e-shopu v rozporu se zákonem nereagoval.
Kdo může podat hromadnou žalobu?
Hromadnou žalobu nemohou podávat poškození klienti sami. Musí je zastupovat organizace evidovaná na českém seznamu, který vede Ministerstvo průmyslu a obchodu, nebo na evropském seznamu spravovaném Evropskou komisí. Na český seznam může být zapsána jen organizace, která je nejméně 12 měsíců aktivní v oblasti ochrany spotřebitele, je nezávislá, není financována konkurencí žalované organizace a plní i další požadavky podle zákona.
Za jaké období lze hromadné žaloby podat?
Zákon je účinný od 1. července 2024, to je pravda. Podat hromadnou žalobu lze až ode dneška. Ovšem žalovat je možné téměř 4 roky zpětně. Hromadné žaloby mohou napadnout porušení práv, ke kterému došlo po 24. listopadu 2020. Jinak řečeno, i když se nepoctivý podnikatel už polepšil, cenu počítá správně, neúčtuje poplatky, o kterých klient nevěděl, reklamace přijímá a vyřizuje včas a plní i ostatní povinnosti, úplně v bezpečí není. Pokud totiž v uplynulých letech postupoval jinak, nejen ve zlém úmyslu, ale třeba i kvůli technické chybě nebo lidskému opomenutí, jeho klienti nyní mohou svá práva společně uplatnit u soudu.
Hromadné žaloby a compliance
Jaký je vztah hromadných žalob a compliance?
Díky přijetí zákona o hromadných žalobách se řada compliance rizik stává závažnějšími, jejich dopad by mohl být závaznější, a organizace by se jimi proto měly více zabývat. Tam, kde dříve hrozil soudní spor a případná náhrada škody jednotkám dotčených klientů, dnes může přijít hromadná žaloba. A to i za jednání či opomenutí z minulosti, kterou už organizace napravila.
Pokud se takovéto riziko realizuje, pak organizace bude muset uhradit škodu třeba tisícům či desítkám tisíců klientů. A k tomu náklady a odměna neziskové organizaci, která je zastupuje. Výši odměny určí soud, podle zákona může dosáhnout až 16 % z přisouzené částky.
Zvyšuje se i reputační riziko
Zákon o hromadných žalobách zvyšuje také reputační riziko. Jak to? Informace o hromadných řízeních se budou zveřejňovat v rejstříku hromadných řízení vedených Ministerstvem spravedlnosti. A to včetně rozsudku! Informaci o podané žalobě pak musí zveřejnit i žalobce, nezisková organizace, která zastupuje poškozené klienty.
Krom toho lze očekávat, že zejména v prvních letech účinnosti zákona mnoho žalob podáváno nebude. Každý případ, který se dostane k soudu, bude média určitě zajímat. Z pohledu klientů, obchodních partnerů, investorů nebo třeba cen akcií na burze může mít takováto negativní publicita zcela hmatatelné, často finanční, dopady.
3 kroky ke snížení rizika hromadných žalob
Lekli jste se rizik spojených s hromadnými žalobami? Bojíte se přihlásit do datové schránky, jestli tam náhodou něco takového už nepřistálo?
Hlavně zachovat klid. Pokud si nejste zcela jistí, že jsou všechny vaše postupy a interakce s klienty plně v souladu s regulací, není nic jednoduššího než si to zkontrolovat.
Jak na to?
Jako první krok je vhodné si zmapovat činnosti a procesy, při kterých dochází k vzniku, plnění nebo zániku obchodních vztahů s klienty, případně souvisejícím činnostem, např. využití jejich osobních údajů.
Druhým krokem je vyhodnocení jejich rizikovosti, podle předmětu a rozsahu činnosti, výše plnění, resp. možné žalované částky a související regulace.
A třetím krokem ověření úplnosti, správnosti a aktuálnosti vašich postupů, opatření a dokumentace, kterou v daném procesu používáte.
Pro základní zmapování situace to stačí. A pak už jen vyřešit ty drobné nedostatky a odchylky, které možná při celkové revizi vlastních procesů najdete.
