Příběh, jak jste se k whistleblowingu dostal, je docela známý. Stojí za ním osobní zkušenost se šikanou ve škole. Ale přesto, mohl byste ho ještě jednou shrnout?
Jan Sláma (NNTB): Se šikanou jsem se setkal už na základní škole. Jako oběť, ale hlavně jako přihlížející většina, která se bojí ozvat. Několikrát jsem to zkusil, ale vždycky se to otočilo proti mně. Když jsme pak s Davidem Špunarem a Pavlem Ihmem nastoupili na programátorské gymnázium a trochu více pronikli do vývoje online aplikací, rozhodli jsme se zaměřit na něco, co bude mít pozitivní společenský dopad. Tehdy jsme si vzpomněli na naše zkušenosti se šikanou a pustili se do tvorby nástroje, díky kterému budou moct děti snadno, bezpečně a anonymně upozornit na šikanu a jiné problémy ve školách.
V roce 2021, do 4 let od spuštění, naši aplikaci NNTB (Nenech to být) začalo pod záštitou Ministerstva školství využívat 1.800 škol v ČR i zahraničí a žáci přes ni odeslali 8.000 oznámení nejen o šikaně.
Postupně se na nás pak začaly obracet i firmy s prosbou, jestli bychom pro ně nemohli vytvořit podobný nástroj. Nejen kvůli šikaně, ale obecně k řešení čehokoliv, o čem není snadné mluvit v týmu osobně. Dávalo nám to smysl, pustili jsme se do práce a dneska již náš software NNTB (v zahraničí FaceUp) patří mezi nejpoužívanější whistleblowingové platformy na světě.
A kdybyste neměl tento negativní zážitek, myslíte, že byste se také věnoval něčemu podobnému? A že by vás to taky dovedlo do Forbes 30 pod 30?
Jan Sláma (NNTB): NNTB jsme založili, když mi bylo sedmnáct, ale podnikání a tvorbě vlastních projektů se věnuji už od dvanácti let. Těžko říct, jestli bych se dostal do 30 pod 30 podle Forbesu, ale určitě bych se stejně zapáleně věnoval budování jiné technologické firmy. Zároveň vím, že když má naše podnikání pozitivní přesah, udržuje se mi ten zápal snáz, než kdyby šlo jenom o byznys.
S nástrojem na oznamování neetického jednání jste začali už několik let před přijetím evropské směrnice a českého zákona o ochraně oznamovatelů. Jak velký byl zájem o váš nástroj před whistleblowing regulací, ve kterých sektorech a z jakých důvodů?
Jan Sláma (NNTB): Zájem byl, poptávka úplně ne. Takže aktivně se na nás nikdo neobracel, ale když jsme firmy proaktivně oslovili sami, často jsme je zaujali, došlo ke schůzce a NNTB začaly využívat. Vždycky je lepší, když se o potenciálních problémech dozví firma včas, a to je hlavní důvod, proč NNTB zavést. Díky našemu nástroji se firmy mohou nejen o protiprávním jednání dozvědět hned v zárodku, ale také mu předejít. Velmi důležité je rovněž HR hledisko, kdy NNTB pomáhá při odhalování problémů v rámci pracovního kolektivu, a snižuje tak fluktuaci zaměstnanců. Už před zákonem jsme díky tomu měli mezi klienty v ČR nižší stovky firem.
A jak moc to změnila nová? Mediálně to bylo docela téma, ale osobně mám pocit, že zase takový zájem na trhu nebyl, že si to každý udělal tak nějak sám. Můžete nasdílet nějaká čísla před a po?
Jan Sláma (NNTB): To, že se whistleblowing stal mediálním tématem, nám samozřejmě pomohlo. Díky většímu povědomí o tématu bylo jednodušší navazovat nová partnerství, objevovat se na konferencích nebo v médiích. Software se neprodával sám, stále bylo potřeba potenciálním klientům vysvětlovat jeho reálnou hodnotu, ale zákon nám to určitě usnadnil. Z původních stovek klientů jsme se během roku 2023 posunuli o řád výš.
Z českého zákona nakonec, až na výjimky, vypadla možnost podávat anonymní oznámení. V době projednávání jste proti této změně vystupoval. Jak to vnímáte s odstupem, snížila naše legislativní úprava efektivitu whistleblowing systémů, ochotu oznamovat?
Jan Sláma (NNTB): Ze všech průzkumů a statistik vychází, že nadpoloviční většina oznámení, která firmy obdrží, je anonymní. A ta nejzávažnější oznámení jsou anonymní téměř vždy. Takže ano. To, že v zákoně není obecně zakotvena možnost podávat anonymní oznámení, vede k nižší účinnosti whistleblowingových systémů, celého zákona, i k nižší ochotě oznamovat, než kdyby možnost anonymního oznamování byla garantována zákonem.
Naštěstí drtivá většina našich klientů svým zaměstnancům ochranu skrz garantovanou anonymitu nabízí i bez ohledu na chybu poslanců, kteří s touto změnou přišli.
Obavám o důvěrnost oznámení se snažíte čelit i důrazem na informační bezpečnost a ochranu dat, dodržováním GDPR, ISO certifikacemi atd. V čem vám certifikace pomohly či pomáhají dovnitř a jak jsou vnímány navenek, ať už vašimi klienty nebo případnými oznamovateli?
Jan Sláma (NNTB): Zabezpečení a ochrana dat je pro nás naprosto klíčová, takže ji považujeme za jeden ze tří hlavních pilířů NNTB. Prvním je interface pro oznamovatele, druhým je rozhraní pro řešitele a třetím právě ochrana dat. Ta stojí především na E2E šifrování a je pravidelně testována externími penetračními testy i bezpečnostními audity.
Zmíněné certifikace nám pak pomáhají dokázat zejména velkým klientům, že náš důraz na bezpečnost není jen marketingová fráze, ale realita.
Whistleblowing se stále potýká, alespoň v českých poměrech, s negativními konotacemi a historickými souvislostmi. Vnímáte v tom za dobu svého působení nějaký pozitivní posun, nebo je přijímání whistleblowingu víceméně pořád stejné?
Jan Sláma (NNTB): Popravdě vidím posun spíš k horšímu. Když jsme začínali, potkávali jsme většinou lidi, kteří whistleblowing podporovali, protože ho brali jako důležitý nástroj ochrany demokratických hodnot ve společnosti. Vedle nich existovala podobně velká skupina těch, kteří ochranu oznamovatelů také podporovali, ale jen v neanonymní podobě. A pak tu byla hlasitá menšina, která byla proti oznamování ve všech podobách. Zákon ale z whistleblowingu udělal v očích řady lidí byrokratickou povinnost, a tak se část z prvních dvou skupin překlopila do té třetí. Nikoliv kvůli jeho podstatě, ale spíš z principu, vnímají to jako „buzeraci z EU”.
Jak by se to mohlo změnit? Pomohla by politická podpora z vrcholných pater státu, širší veřejné diskuse, větší mediální zájem o skutečné případy oznámení protiprávního jednání, nebo až čas?
Jan Sláma (NNTB): Řekl bych, že všechno zmíněné. Největší vliv bude mít určitě čas a to, že některé názory přirozeně vymizí a převládnou jiné.
Svoje řešení NNTB nabízíte globálně. Ve kterých regionech je o něj větší zájem? Čemu tyto rozdíly připisujete?
Jan Sláma (NNTB): Největší zájem vidíme v USA, kde firmy aktivně řeší prevenci diskriminace nebo sexuálního obtěžování. Kvalitní a důvěryhodný whistleblowingový nástroj je přesně to, co hledají. Více než polovina firem tam má whistleblowing zavedený a budování tzv. Speak-Up Culture, tedy atmosféry, kdy se lidé nebudou bát ozvat, je tam silným trendem.
Následují regiony s obdobnou mentalitou, například Austrálie, Kanada, Velká Británie nebo Skandinávie. Tamní firmy už neřeší pouze generování zisku a snižování nákladů, ale vědí, že nejlepším zaměstnaneckým benefitem je bezpečné, pohodové a otevřené firemní prostředí, kde se nikdo nebojí ozvat nebo se na cokoliv zeptat.
Zároveň pozorujeme zvýšený nárůst zájmu o whistleblowing u blízkovýchodních klientů, což je dáno tím, že tamní firmy se západní kultuře chtějí co nejvíc přiblížit.
Nejmenší zájem je v postkomunistických státech, kde je jednoznačně nejtěžší firmám hodnotu whistleblowingu vysvětlit. Historická zkušenost s oznamovatelem jako nástrojem politické moci je zde holt silně zakořeněná. Kdekoliv jinde ve světě, ať už v Africe, Latinské Americe nebo Asii takové konotace neexistují. Firmy tam whistleblowing sice aktivně nepoptávají, ale když je oslovíte a jeho hodnotu vysvětlíte, zájem mají.
Liší se nějak požadavky na úpravy systému, nebo je to všude do velké míry stejné?
Jan Sláma (NNTB): Je to víceméně podobné. Liší se míra ochrany dat, některé státy například vyžadují, aby byla data uložena přímo v jejich regionech. Firmy v EU zase kladou větší důraz na to, aby vše odpovídalo zákonům a směrnicím, v USA se pak zajímají spíš o uživatelskou přívětivost. Ale jsou to spíše drobnosti.
Na blogu se věnujete vztahům mezi whistleblowingem a ESG. Můžete to trochu přiblížit, v čem vidíte hlavní společné body či přesahy?
Jan Sláma (NNTB): Když to zjednoduším: ESG principy popisují, jakými hodnotami by se měly firmy při podnikání řídit. Whistleblowing je pak nejefektivnějším nástrojem kontroly, že se tak opravdu děje.
Obecně je ale správně zavedený nástroj na podávání oznámení, nápadů či otázek součásti řady oblastí, které pod ESG spadají. Od zaměstnaneckých benefitů, přes bezpečnost na pracovišti, etické podnikání, předcházení rizikům, až po compliance. V některých výčtem je whistleblowing přímo uvedený jako jedna z položek pod písmenem G.
Jakým směrem se NNTB bude vyvíjet? Vidíte další oblasti, procesy, regulace, kde by váš nástroj a navazující procesy měly mít prostor, který směrem se díváte?
Jan Sláma (NNTB): Možností je více, ale aktuálně se nejvíc přikláním k rozšíření FaceUpu do komplexní platformy pro budování Speak-Up Culture. Naši klienti by díky tomu nemuseli pasivně čekat, zda jim někdy přijde nějaké oznámení, ale mohli by aktivně své zaměstnanci učit, aby se nebáli kdykoliv s čímkoliv ozvat.
NNTB.cz je whistleblowingová platforma ve světě známá jako FaceUp.com, která vznikla v roce 2017 jako nástroj pro oznamování šikany na školách, a postupně se rozšířila i do firemního prostředí. Slouží jako místo pro bezpečné řešení problémů, o kterých je složité mluvit, nebo podávání podnětů ke zlepšení. Firmám nabízí jednoduché řešení pro splnění podmínek zákona o ochraně oznamovatelů a související evropské směrnice. NNTB v současnosti využívá přes 3.000 organizací z celého světa. Zakladatelé Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm za své projekty v oblasti sociálního podnikání získali řadu světových ocenění.
Jan Sláma se věnuje podnikání od dvanácti let. Stojí za řadou úspěšných online projektů, přes které se před sedmi lety dostal k založení první neziskové verze platformy NNTB. Poslední tři a půl roku se věnuje především rozvoji firemní verze této platformy zaměřené na interní whistleblowing. Volnočasově pak investuje do začínajících startupů, aktuálně takto figuruje v 10 dalších společnostech.
