V Evropském parlamentu působíte už skoro 10 let, od roku 2019 pak jako poslanec. Zaměřujete se i na oblasti financí, jako člen Hospodářského a měnového výboru (ECON) jste byl zpravodajem k návrhu nové platební směrnice, tzv. PSD3. Směrnice je součástí balíčku nové platební regulace, který zahrnuje i návrh nařízení o platebních službách na vnitřním trhu (PSR) a návrh nařízení o přístupu k finančním údajům (FiDA). Co je hlavním cílem této nové platební regulace?
Ondřej Kovařík: Hlavním cílem tohoto balíčku je zjednodušit stávající právní předpisy v oblasti plateb v Evropské unii, a to především prostřednictvím harmonizace pravidel. Cílem je zároveň podpořit digitalizaci plateb a posílit ochranu spotřebitelů, což je jedním z klíčových aspektů této reformy. Sloučení směrnic EMD a PSD do jednoho nařízení by mělo rovněž podpořit transparentnost a zjednodušení platebních procesů v celé EU. Balíček reaguje i na potřebu zachovat dostupnost hotovosti pro občany, kteří čelí problémům s přístupem k digitálním platebním systémům, zejména ve venkovských oblastech.
V jaké fázi projednávání platebního balíčku se nacházíme? Kdy lze realisticky očekávat přijetí všech tří předpisů?
Ondřej Kovařík: Evropský parlament již přijal svou pozici k návrhům PSD3 a PSR. U návrhu nařízení FiDA máme pozici z předchozího mandátu, ale ta bude muset být znovu potvrzena novým Parlamentem. Co se týče pracovního postupu, očekáváme, že vyjednávání mezi institucemi EU (tzv. trialogy) by mohla začít až během polského předsednictví Rady v první polovině roku 2025, což znamená, že finální přijetí všech tří předpisů může být realizováno až v roce 2025 nebo později.
Součástí návrhu PSR je i výrazné posílení ochrany klientů finančních institucí proti podvodníkům, kteří se vydávají za pracovníky bank či dalších institucí. Ovšem za cenu toho, že by jejich ztráty, až na případy hrubé nedbalosti, kompenzovaly právě banky, které jim vedou účet. Je to podle vás ta nejvhodnější cesta, jak klienty před podvody chránit?
Ondřej Kovařík: Tato otázka je složitá a vyžaduje řešení přímo u zdroje problému. Nařízení přináší pozitivní změny, ale ochrana spotřebitelů proti podvodům by měla být součástí širšího přístupu, který zahrnuje i prevenci a edukaci. Není to primární zaměření této regulace, ale rozhodně jde o krok vpřed oproti současné situaci, kde je ochrana uživatelů proti podvodům často nedostatečná.
PSR se také zabývá otázkou povinného otevírání bankovních účtů dalším licencovaným poskytovatelům platebních služeb. V českém prostředí si zejména zástupci kryptobyznysu stěžují, že jim české banky odmítají vést účty, což jim komplikuje život. Je to problém i v celoevropském kontextu, proč Komise tuto povinnost do návrhu nařízení vložila?
Ondřej Kovařík: Přístup k bankovním účtům pro poskytovatele platebních a elektronických peněz je problémem napříč celou EU. Co se týče kryptofirem, nové platební předpisy na ně dopadají pouze v případě, že se ucházejí o povolení jako poskytovatelé platebních služeb. Pro obchodování by měly spíše následovat postup podle nařízení MiCA. Cílem povinnosti otevírat účty licencovaným subjektům je zajistit, že pokud banky odmítnou otevřít účet, musí tuto skutečnost písemně odůvodnit. Tím by se pro platební instituce nabídla příležitost, aby se mohly znovu ucházet o účet, pokud napraví příčinu problému.
Směrnice PSD2 zavedla nové služby, poskytování informací o platebním účtu a nepřímého dání platebního příkazu, které měly za cíl nastavit rámec pro otevírání a sdílení dat v oblasti platebního styku. A to i za účelem posílení kontroly uživatelů nad jejich prostředky, snadnějšího přechodu k jinému poskytovateli a vývoji inovativních řešení. Návrh nařízení FiDA si klade za cíl tento rámec rozšířit i na poskytovatele dalších finančních produktů – např. pojišťovny, poskytovatele investičních služeb, spotřebitelského úvěru atd. Jak by to mělo fungovat? Přeci jenom platby jsou okamžitý byznys, tam lze online přístup k rozvoji produktů efektivně využít, ale například u pojištění?
Ondřej Kovařík: Cílem rozšíření konceptu otevřeného bankovnictví na otevřené finance je umožnit spotřebitelům mít lepší přehled o všech svých finančních produktech na jednom místě. Nicméně výhody otevřených financí nejsou tak zřejmé jako u otevřeného bankovnictví. Bude to stát velké množství peněz pro firmy, které budou muset vytvořit systémy pro otevřené finance. V současnosti po schématech přímo sestavených Evropskou komisí nevidím žádnou výraznou poptávku. Podle mého názoru by přechod na otevřené finance měl být spíše organický a řízený trhem, jak ze strany podniků, tak i spotřebitelů. Možná to přinese výhody pro obě strany, ale nakonec není v zájmu žádné strany, aby taková schémata byla určena direktivně z evropské úrovně.
Právních předpisů, které si kladly či kladou za cíl přispět k otevřenosti dat a snadnému přechodu od jednoho poskytovatele služeb ke druhému máme celou řadu. Začít můžeme obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) a jeho právem na přenositelnost údajů, přes PSD2, Akt o datech a Akt o správě dat. Na jejich půdorysu postupně vznikají i jednotlivé evropské datové prostory, například Evropský prostor pro zdravotní data. Není té regulace přeci jenom moc? Můžeme se k otevřenosti, ochotně sdílet data a využívat je k inovacím (pouze) doregulovat?
Ondřej Kovařík: V posledních letech regulace rozhodně není málo a je nutné si vyhodnotit, jestli přináší požadované záruky ochrany trhu nebo naopak celý sektor spíše brzdí a omezuje. V některých případech může být správně pojatá regulace žádoucí pro ochranu práv uživatelů, ale musíme najít rovnováhu mezi ochranou soukromí a podporou inovací. Jak ukazuje zkušenost, přílišná regulace může zpomalit technologický pokrok, pokud nebude dostatečně flexibilní. Proto se musíme primárně zabývat tím, aby tyto regulace byly přiměřené, vzájemně kompatibilní a bezpečné pro spotřebitele, ale zároveň umožňovaly podnikům inovovat.
Jak konkrétně by měla FiDA k těmto cílům pomoci? Můžete nám popsat typickou situaci, use case, z pohledu klienta i z pohledu inovativní finanční instituce?
Ondřej Kovařík: V principu by FiDA měla poskytovat rámec pro bezpečné a efektivní sdílení finančních dat mezi institucemi. Z pohledu klienta by to znamenalo snadný a bezpečný přístup k přenosu jeho finančních dat mezi různými poskytovateli. Z pohledu inovativní instituce to umožní lepší přístup k datům pro rozvoj nových produktů a služeb, které budou odpovídat potřebám spotřebitelů, aniž by došlo k porušení ochrany soukromí. Dle mého názoru ale aktuální návrh FiDA tento teoretický cíl bude naplňovat velmi těžko.
Kromě Hospodářského a měnového výboru jste byl v minulém volebním období Evropského parlamentu rovněž členem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Ten má mimo jiné na starosti otázky ochrany soukromí a osobních údajů. Evropský parlament se vyjadřoval rovněž k návrhu tzv. procesního nařízení k GDPR, které je stále v legislativním procesu. Zabýval jste se v LIBE rovněž tímto právním předpisem?
Ondřej Kovařík: Ve výboru LIBE jsme se touto otázkou zabývali. Naše úsilí se především zaměřovalo na to, aby návrh zajistil nejen posílení práv občanů, ale také hladkou spolupráci mezi dozorovými úřady jednotlivých členských států. Klíčové je najít rovnováhu mezi ochranou osobních údajů a administrativní náročností nařízení pro firmy a instituce.
A dokážete odhadnout, kdy by mohlo být procesní nařízení k GDPR v trialogu schváleno?
Ondřej Kovařík: S ohledem na současný stav jednání a jeho neustálé projednávání v Radě je v tuto chvíli velmi obtížné odhadnout, kdy by mohla jednání vést ke konečné dohodě. Bude záležet na ochotě všech stran překonat klíčové body sporu, zejména v oblasti pravomocí dozorových úřadů a harmonizace postupů.
Otevřenost a dostupnost dat, včetně finančních, by měla respektovat základní principy a pravidla pro ochranu osobních údajů. Vnímáte v tomto smyslu obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) s jeho komplexní úpravou jako překážku rozvoji inovativních a otevřených finančních produktů?
Ondřej Kovařík: GDPR je obecným rámcem, který má zajišťovat, že otevřenost dat a inovace probíhají v souladu se základními principy ochrany osobních údajů. Klíčová je transparentnost a kontrola, kterou uživatelé mají nad svými daty. To znamená, že konečné rozhodnutí, zda sdílet svá data s konkrétní institucí či poskytovatelem služby, je vždy na daném uživateli a není možné bez jeho explicitního souhlasu. Správné nastavení ochrany dat navíc může přispět k větší důvěře občanů v nové technologie a finanční produkty.
Ondřej Kovařík je od roku 2019 poslancem v Evropském parlamentu zvoleným v České republice. Je aktuálně členem hospodářského a měnového výboru, výboru pro rozpočet a výboru pro dopravu a cestovní ruch. Jeho portfolio sahá od digitálních financí, podporu malých a středních podniků až k praktickému využití nových technologií, jako umělá inteligence, například v oblasti digitálních financí. Byl zpravodajem směrnice a nařízení o platebních službách. Účastnil se také jednání o návrhu Open Finance nebo o regulaci trhů s kryptoměnami. Kromě jiného také působil jako zpravodaj pro návrh nařízení o digitálních trzích.
