Americká společnost Boeing se dostala do centra pozornosti kvůli obviněním z porušování standardů kvality při výrobě letadel. Vyvolalo to řadu otázek o dodržování mezinárodní normy ISO 9001 , která upravuje systémy řízení kvality.
Od havarovaného letadla k odstavení celé flotily
Shrňme si hlavní milníky celé kauzy Boeing:
První havárie Boeingu 737 Max s z 29. října 2018 s 189 oběťmi. Důvodem byly chyby v řídícím programu MCAS, systému automatické korekce, který příliš zasahoval do letu a nešlo ho snadno vypnout.
Druhá havárie letadla 737 Max z 10. března 2019 se 157 oběťmi. Důvod? Opět chyby v řídícím programu MCAS. Stroje 737 Max byly v důsledku těchto nehod na 2 roky staženy.
Nouzové přistání letadla 737 Max z důvodu odtržení části trupu dne 5. ledna 2024. Po startu z Portlandu vypadl panel zaslepující nouzový východ, což vedlo k dekompresi v kabině. Nehoda byla naštěstí bez újmy na zdraví.
Odstavení flotily 737 Max v lednu 2024. Společnost United Airlines, jako největší provozovatel těchto letadel, uzemnila celou flotilu 79 letadel na 3 týdny. Finanční ztráta byla vyčíslena na 443 milionů amerických dolarů (10,4 miliardy korun).
24. dubna 2024 proběhlo setkání zástupců amerického ministerstva spravedlnosti s pozůstalými obětí dvou katastrof z roku 2018 a 2019, kteří chtějí opětovně otevřít dříve pozastavené trestní řízení proti Boeingu a jeho vedení. Zatím s nejasným výsledkem.
Mark Forkner: Obvinění bývalého hlavního technického pilota Boeingu
Ve vyšetřování tragických událostí spojených s letadly Boeing 737 MAX hraje klíčovou roli také osoba Marka Forknera, bývalého hlavního technického pilota společnosti Boeing. Forkner je obviněn z podvodů spojených s certifikací letadel 737 MAX. Měl se jich dopustit tím, že zatajil klíčové informace o stabilizačním systému MCAS, která měla zásadní vliv na obě havárie.
Proč to měl provést?
Aby urychlil proces certifikace letadel, a Boeing se tak vyhnul nutnosti rozsáhlého a nákladného výcviku pilotů, což mělo ušetřit až jeden milion dolarů na jednom stroji.
Role whistleblowerů
V kauze Boeing jsou velmi důležití whistlebloweři jako Sam Salehpour, inženýr dohlížející na kvalitu, či Ed Pierson, kteří upozornili na závažné nedostatky v bezpečnosti a kvalitě výroby letadel. Whistleblowerů však v celém případě vystupuje více.
Sam Salehpour poukázal na to, že mezery mezi panely letadel 787 jsou větší, než je limit stanovený normou. Tuto chybu oznámil manažerovi dohlížejícímu na kvalitu, který mu ovšem zabránil závadu zdokumentovat nebo o ní dále informovat s odůvodněním, že by to zdrželo výrobu. Salephourovi údajně mělo být i vyhrožováno výpovědí.
Ed Pierson zase obvinil společnost z nedostatečné dokumentace a zatajování informací o výrobních procesech. Po haváriích vyzval regulatorní orgány k důkladnému vyšetřování výrobních procesů společnosti Boeing a také vypovídal jako svědek před vyšetřovací komisí amerického Kongresu. Ze své pozice odešel dobrovolně, protože se nechtěl dále podílet na výrobě nekvalitních letadel.
Jejich odvaha upozornit na kritické a život ohrožující problémy s kvalitou letadel je příkladem důležitosti transparentnosti a etického chování ve velkých korporacích. Dva z whistleblowerů údajně spáchali sebevraždu, což dodává tématu další tragický rozměr.
Půjde vedení Boeingu do vězení?
Generální ředitel a další členové vedení společnosti v důsledku této kauzy odstoupili. To zjevně poukazuje na jejich zodpovědnost za dodržování kvalitativních standardů. Odstoupení představitelů firmy nasvědčuje vážnosti situace a vyvíjí tlak na zlepšení interních kontrol a procesů. Otázkou je, jestli a jak bude pokračovat výše zmíněné trestní vyšetřování.
Dopady na akciový trh a hodnotu společnosti
Odvolání generálního ředitele a následné poklesy hodnoty akcií společnosti na burze o více než 50 % (před první havárií byla cena akcie okolo 350 USD, nyní je okolo 160 USD) jsou přímým důsledkem kritiky veřejnosti a regulatorních orgánů. Tyto události poukazují na závažný dopad kauzy a nedostatečnosti interních procesů nejen na finanční zdraví firmy, ale i na její reputaci v očích investorů a veřejnosti. Boeing se dohodl s americkým ministerstvem spravedlnosti na vyrovnání ve výši 2,5 miliardy dolarů za zatajování informací v průběhu vyšetřování. Další právní kroky, kontroly a reakce pozůstalých Nadcházející právní kroky a setkání s pozůstalými mohou pro firmu další negativní dopady.
Dodržování normy ISO 9001 zachraňuje lidské životy
Závažnost těchto problémů podtrhuje potřebu důsledného dodržování normy ISO 9001 a jiných relevantních standardů, nejen v leteckém průmyslu. Normy řady ISO 9001 jsou klíčové pro zajištění systémového přístupu k řízení kvality a neustálého zlepšování souvisejících procesů, což je v letectví absolutně kritické pro bezpečnost cestujících.
Kauzy spojené s firmou Boeing a porušováním standardů ISO 9001 jasně ukázaly závažnost důsledků zanedbávání principů kvality a bezpečnosti výroby. Význam whistleblowerů, jako jsou Sam Salehpour či Ed Pierson, je v této souvislosti skutečně mimořádný, protože jejich odvaha upozornit na problémy může zabránit budoucím katastrofám. Současně je to připomínka pro všechny korporace, že dodržování normativních standardů, zvláště kvality výroby a odpovědný přístup vedení, nejsou jen právními povinnostmi, ale základem pro udržitelný a bezpečný rozvoj v jakémkoliv průmyslu.
Tato kauza dostala Boeing do velmi náročné situace. Pro obnovu důvěry veřejnosti a dalších zainteresovaných stran jsou nezbytné změny v managementu a interních procesech, a i tak to bude běh na dlouhou trať. V neposlední řadě tato situace zdůrazňuje význam neustálého monitoringu a dodržování nejvyšších standardů kvality a bezpečnosti ve výrobním průmyslu.
