S účinností zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, se Česká republika v roce 2023 zařadila mezi státy, které implementovaly požadavky evropské whistleblowingové směrnice. Nová legislativa přinesla povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém nejen státním institucím, ale i mnoha soukromým společnostem, a zároveň zřídila tzv. externí oznamovací systém provozovaný Ministerstvem spravedlnosti. Výroční zpráva ministerstva za rok 2024, vůbec první svého druhu, nabízí cenný vhled do toho, jak se tento nový systém ochrany oznamovatelů v praxi uchytil a jaké výzvy a příležitosti přinesl.
Výroční zpráva Ministerstva spravedlnosti o činnosti v oblasti ochrany oznamovatelů přináší ucelený přehled, jak se tato nová právní úprava promítla do praxe během prvního roku své účinnosti. Zpráva nejen rekapituluje hlavní aktivity ministerstva v roce 2024, ale také nastiňuje směry, jimiž se chce ministerstvo jako gesční úřad v roce 2025 ubírat. Pro odbornou veřejnost v oblasti compliance, práva a ochrany osobních údajů jde o cenný zdroj informací, který ukazuje, jak je whistleblowing implementován nejen ve státní správě a jaké výzvy s sebou nese.
Zájem o externí oznamovací systém roste
Jednou z klíčových oblastí, jíž se zpráva věnuje, je fungování externího oznamovacího systému provozovaného Ministerstvem spravedlnosti. Jeho prostřednictvím bylo v roce 2024 přijato celkem 156 oznámení. Z toho 59 spadalo do působnosti zákona o ochraně oznamovatelů – nejčastěji šlo o případy podezření na přestupky nebo trestné činy, kde zákon stanoví horní hranici sankce nejméně 100 000 Kč. Čísla naznačují rostoucí důvěru veřejnosti ve využívání tohoto nástroje a postupné odbourávání obav z oznamování protiprávního jednání.
Dohled nad veřejným sektorem a kontrolní činnost
Ministerstvo v roce 2024 systematicky ověřovalo plnění povinností dle zákona u stovky vybraných povinných subjektů státní správy. Kontroly se zaměřily například na zavedení vnitřního oznamovacího systému, jmenování příslušné osoby či evidenci a archivaci oznámení. V případech, kdy byly zjištěny nedostatky, ministerstvo vyzvalo k nápravě, a pokud k ní nedošlo, zahájilo přestupkové řízení. Tímto způsobem bylo veřejnosti i úřadům jasně signalizováno, že zákon nebude zůstávat na papíře.
Metodická podpora, školení a osvěta
Silným pilířem činnosti ministerstva v roce 2024 byla i vzdělávací a metodická činnost. Proběhlo devět odborných akcí: Šest prezenčních seminářů, dvě online školení a jedna konference ve formátu hybridního setkání s účastí více než 560 osob. Ministerstvo rovněž odpovědělo na 30 písemných dotazů a poskytlo 5 konzultací přímo potenciálním oznamovatelům. V praxi se tak potvrzuje, že odborná veřejnost má o téma whistleblowingu vážný zájem a hledá způsoby, jak jej správně uchopit.
Výhled na rok 2025
Ministerstvo plánuje v roce 2025 pokračovat v klíčových aktivitách, tedy ve správě externího oznamovacího systému, kontrole povinných subjektů i rozšiřování metodické podpory. V plánu je i intenzivnější vedení přestupkových řízení, aktualizace doporučení a další vzdělávací aktivity. Do popředí se tak stále více dostává kvalita zpracování oznámení a správné nastavení interních procesů u povinných subjektů.
Pozitivní signál pro kulturu compliance v Česku
První rok účinnosti nové whistleblowingové legislativy ukázal, že Česká republika je na dobré cestě vybudovat funkční systém ochrany oznamovatelů, který přispívá k vyšší transparentnosti, právní jistotě a důvěře uvnitř organizací. Ačkoliv řada firem a úřadů zatím hledá optimální nastavení procesů, pozitivní zkušenosti z veřejného sektoru mohou být inspirací i pro soukromé společnosti.
Zpráva Ministerstva spravedlnosti přináší nejen konkrétní data, ale především povzbudivý obraz postupného zakotvování whistleblowingu jako běžné součásti firemní i institucionální kultury. Ukazuje se, že oznamování neetického nebo nezákonného jednání už přestává být vnímáno jako „práskačství“, ale stává se z něj odpovědný krok k nápravě. A právě to je klíčovým předpokladem pro fungující compliance prostředí.
