K čemu je etický kodex dobrý?
Nejprve si položme otázku: K čemu je vůbec takový kodex dobrý?
Etický kodex je důležitým nástrojem pro podporu etického chování v organizaci, stanovuje standardy zajišťující konzistenci a spravedlnost při rozhodování a pomáhá budovat důvěru jak mezi zaměstnanci, tak mezi organizací a jejími externími partnery. Jeho úlohou je chránit zájmy všech zainteresovaných stran, od členů vedení a zaměstnanců přes zákazníky až po investory, a zajistit, že organizace dodržuje právní předpisy a etické zásady.
Může se to zdát jako klišé, ale i na známém experimentu Dana Arielyho, který se již mnoho let zabývá behaviorální ekonomií, je krásně vidět, jak silně mohou morální vlastnosti ovlivnit naše chování. Oč v tomto experimentu šlo? Během výzkumu na Massachusettském technologickém institutu (MIT) vyučující požádal část studentů, aby před testem podepsali čestné prohlášení, že budou dodržovat etický kodex univerzity, zatímco jiní žádné prohlášení nepodepsali. Výsledky experimentu ukázaly, že studenti, kteří podepsali prohlášení, podváděli výrazně méně než ti, kteří ho nepodepsali.
Tento experiment ukazuje, jak zásadní psychologický dopad mohou mít morální připomínky na naše jednání. Nejzajímavější na celém experimentu je ale fakt, že MIT ve skutečnosti žádný oficiální etický kodex neměl.
Co by měl etický kodex zahrnovat?
Efektivní etický kodex by měl definovat klíčové hodnoty a zásady, které jsou pro organizaci skutečně důležité. Některé z těchto hlavních oblastí jsou:
Integrita a poctivost: Stanovení jasných očekávání týkajících se poctivého, transparentního a odpovědného jednání ve všech situacích.
Důvěrnost informací: Kodex by měl zahrnovat základní principy týkající se nakládání s citlivými a důvěrnými informacemi, aby nedošlo k jejich zneužití.
Střet zájmů: Kodex by měl definovat, jak zaměstnanci postupují v případech, kdy se jejich osobní zájmy dostanou do konfliktu s profesními povinnostmi.
Soulad s právními předpisy: Kodex by měl obsahovat zásady, které zaměstnancům připomínají dodržování všech právních a regulačních požadavků, jež jsou na organizaci kladeny.
Rovnost a inkluze: Další důležitou částí etického kodexu je stanovení pravidel pro respektování rozmanitosti a zajištění rovného přístupu ke všem zaměstnancům bez ohledu na jejich původ, pohlaví či jiné charakteristiky.
Mějme však na paměti, že hodnoty a zásady jsou pro každou organizaci jiné. Je nezbytně nutné etický kodex vytvořit tzv. na míru. Bylo by obrovskou chybou pouze převzít něčí etický kodex či stáhnout obecnou šablonu z internetu a očekávat, že jej zaměstnanci vezmou za svůj.
Aby etický kodex nezůstal jen kusem papíru
Zaměstnanci často reagují na etický kodex s určitou mírou despektu. Častou, i když obvykle ironicky myšlenou, reakcí bývá: „Na co potřebujeme etický kodex, když máme desatero přikázání?“ Nicméně kolik lidí si skutečně pamatuje všech deset přikázání? A je vůbec vhodné míchat světské a náboženské principy?
Etický kodex má být navržen tak, aby reflektoval specifické hodnoty a požadavky moderního pracovního prostředí, které se liší od náboženských učení. Jeho cílem není nahradit osobní víru. Slouží jako konkrétní a praktický nástroj, který poskytuje jasné vedení při rozhodování v kontextu firemní kultury a pracovních vztahů. Na rozdíl od náboženských zásad, které jsou univerzálnější povahy, etický kodex vytváří rámec pro chování, které je v souladu s konkrétními firemními hodnotami, cíli a pravidly, a přitom bere v úvahu právní, etické a sociální normy současného světa.
Jak s etickým kodexem pracovat?
Klíčem k úspěchu etického kodexu není jen jeho samotná existence, ale především způsob, jakým je uplatňován v každodenní praxi. Neměl by být pouhou formalitou, ale musí být aktivně komunikován a podporován. Zaměstnanci by měli vnímat etický kodex nejen jako soubor pravidel, ale jako praktický nástroj, který jim pomáhá činit správná rozhodnutí. Kodex musí být vnímán jako nedílná součást firemní kultury, snadno dostupný a srozumitelný pro všechny, aniž by byl zbytečně obsáhlý.
Zkušenosti také ukazují, že pokud se zaměstnanci podílejí na tvorbě etického kodexu, například výběrem klíčových firemních hodnot a jejich sdílením mezi kolegy a týmy, kodex pak lépe rezonuje v jejich každodenním jednání a je přijímán s větší pozitivní odezvou.
Ideálními prvky pro uplatnění principů etického kodexu v praxi jsou:
Směrnice a postupy: Etický kodex by měl být podpořen konkrétními směrnicemi a postupy, jak řešit etická dilemata. Například jak postupovat při střetu zájmů nebo při nahlášení neetického chování.
Monitorování a prosazování: Bez jasně stanovených mechanismů, jak bude dodržování etického kodexu monitorováno a vymáháno, zůstává kodex pouze formálním dokumentem. Proto by měl zahrnovat nástroje, jako jsou důvěrné linky pro oznamovatele, pravidelné audity a kontroly dodržování stanovených principů a pravidel a disciplinární opatření pro ty, kteří kodex porušují.
Školení a komunikace: Zaměstnanci musí být pravidelně školeni a informováni o svých povinnostech, aby věděli, jak etický kodex v praxi aplikovat.
Pravidelná aktualizace: Etický kodex není neměnný. Musí být pravidelně aktualizován, aby reflektoval nové právní požadavky i změny v hodnotách a kultuře organizace.
Tone at the top: Jasný příklad a podpora vedení jsou naprosto klíčové. Pokud vedení nedává jasně najevo, že dodržování etických zásad je prioritou a že se jím v denní praxi řídí i členové nejvyššího vedení organizace, zaměstnanci nebudou motivováni kodex respektovat.
Pro koho se etický kodex hodí?
Etický kodex je nezbytný zejména pro střední a větší organizace, které chtějí budovat důvěru a dlouhodobě udržovat dobrou pověst. Zároveň je nepostradatelný pro organizace, které obchodují na mezinárodní úrovni, jsou kotované na burze nebo mají významné obchodní partnery, třetí strany, které vyžadují zavedení a doložení vysokých standardy etického chování.
