Informace o zdravotním stavu dítěte jsou pro vzdělávání velmi důležité. Škola je potřebuje znát mimo jiné proto, aby mohla plnit povinnosti vyplývající ze školského zákona.
Konkrétně § 29 tohoto zákona říká, že školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. A to bez znalosti zdravotního stavu dětí nejde.
První informace o zdravotním stavu dětí škola obvykle získá již v souvislosti s přijímacím řízením. Standardní součástí přijímacího řízení je i požadavek na potvrzení lékaře o způsobilosti k navštěvování školy. Otázka, zda takový dotaz v rámci přijímacího řízení není diskriminační a zpracování osobních údajů v této fází protiprávní, vyvrátilo MŠMT konstatováním, že pro průběh vzdělávání dítěte se speciálními potřebami je důležité, aby se škola mohla připravit a přizpůsobit výuku, provést potřebné stavební úpravy, snížit počet dětí či žáků ve třídě apod.
Povinnost zákonných zástupců informovat školu o změně zdravotní způsobilosti
V případě změny zdravotního stavu dítěte jsou zákonní zástupci podle § 22 odst. 3 písm. c) školského zákona povinni informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.
V některých případech školy vyžadují sdělení konkrétní diagnózy. Děje se to zejména v případech, kdy má dítě některé z druhů znevýhodnění, pro které bylo speciálně pedagogickým centrem doporučeno poskytnutí podpůrného opatření, když dítě navštěvuje školu či třídu speciální anebo i v případě účasti takového dítěte na vzdělávací akci (škola v přírodě, výlet apod.).
Škola na jednu stranu musí plnit povinnosti podle výše uvedeného ustanovení § 29 školského zákona, na druhou stranu musí i při této činnosti postupovat podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). U školy jako správce osobních údajů se jedná zejména o dodržování těchto hlavních zásad pro zpracování osobních údajů:
zásada účelového omezení,
zásada minimalizace,
zásada integrity a důvěrnosti.
Pro vyjasnění účelu zpracování, rozsahu shromažďovaných údajů a případně požadavků na některé aspekty jejich zabezpečení je tedy třeba podívat se na zvláštní právní úpravu, kterou je v tomto případě vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů.
Zpráva a doporučení ke zdravotnímu stavu žáka
Podle této vyhlášky poradenské zařízení vydává dva typy výstupů – zprávu a doporučení.
Zpráva - jedná se o soubor anamnestických údajů o žákovi zahrnující také řadu citlivých údajů;
Doporučení – v tomto dokumentu se uvedou závěry vyšetření a doporučená podpůrná opatření, včetně jejich kombinací a variant a způsob jejich použití.
Každý z těchto dokumentů obsahuje osobní údaje v jiném rozsahu a je primárně určen jinému adresátovi. Zpráva obsahuje mnohem více údajů o vyšetřovaném dítěti, jeho rodinném zázemí, může obsahovat odkazy na písemné zprávy specialistů, jiných poradenských zařízení a jejich citace apod.
Doporučení se vyhotovuje za účelem stanovení podpůrných opatření pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.
Zpráva je proto určena pouze žákovi nebo zákonnému zástupci a poradenské zařízení ji nesmí poskytnout škole (nevylučuje se, aby zprávu poskytnul škole dle vlastního uvážení žák nebo zákonný zástupce). Na zprávě obvykle bývá uvedena informace, že tato zpráva je vydána pro potřeby zákonných zástupců.
Doporučení poskytuje poradenské zařízení nejen žákovi a zákonnému zástupci, ale také škole nebo školskému zařízení, kde se žák vzdělává.
Jaké dokumenty může škola požadovat?
Je tedy zřejmé, že škola má podle vyhlášky nárok pouze na doporučení, které neobsahuje konkrétní informace o diagnóze. Vyhláška, která stanoví přesný obsah doporučení, ani jiný právní předpis neumožňují škole požadovat konkrétní informace o diagnózách dítěte, tím spíše nesmí škola požadovat kopie lékařských zpráv.
Také § 28 odst. 2 školského zákona uvádí, že škola a školské zařízení vedou ve školní matrice údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, nemluví tedy o kopii zdravotní dokumentace.
Neexistuje žádný právní základ podle čl. 9 obecného nařízení (GDPR), na jehož základě by škola moha takové informace zpracovávat.
Povinnost zákonných zástupců dokládat důvod nepřítomnosti dítěte
Další povinnosti zákonných zástupců také vyplývají z ustanovení § 22 odst. 3 písm. d) školského zákona. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni dokládat důvody nepřítomnosti dítěte ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem .
Otazníky vznikají kolem dokládání důvodu nepřítomnosti ve vyučování. Podle tohoto ustanovení zákona nestačí pouze sdělit, proč je žák či student ve vyučování nepřítomen, ale zároveň je nezbytné tyto důvody doložit, a to způsobem stanoveným ve školním řádu školy.
Postup při omlouvání žáka popsalo ministerstvo školství ve svém metodickém pokynu k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování.
Ministerstvo školství uvádí, že škola může požadovat, pokud to považuje za nezbytné, jako přílohu k omluvence zákonného zástupce ze zdravotních důvodů předložení lékařského potvrzení. Toto je možné pouze, pokud to upravuje školní řád.
Ministerstvo rozhodně doporučuje, aby škola potvrzení od lékaře vyžadovala pouze ve výjimečných, individuálně stanovených případech a nevyžadovala je plošně. Požadavku na lékařské potvrzení by mělo vždy předcházet jednání se zákonným zástupcem/zletilým žákem, jehož výstupem bude mimo jiné písemný požadavek školy na dokládání nepřítomnosti lékařským potvrzením. Tímto dokumentem pak lze zdůvodnit požadavek na vystavení potvrzení lékaři.
Při volbě tohoto postupu je vhodné připravit rodičům souhlas, který opravňuje zaměstnance školy nebo konkrétní osobu získat stručnou informaci o zdravotním stavu žáka v rozsahu nezbytném pro účely omlouvání absence. Například zda žák má zdravotní komplikace či je nemocný, zda tato komplikace vylučuje jeho účast na vyučování a jak dlouho jeho indispozice trvá nebo pravděpodobně bude trvat.
Tento souhlas může zákonný zástupce žáka kdykoli odvolat, o čemž musí být předem informován. Souhlas také vůbec nemusí udělit. Proto je při užití tohoto postupu velmi důležité zdůraznit, že škola nemíní zasahovat do soukromí rodiny, a omezit se skutečně jen na obecné vyjádření zdravotnického personálu. Požadování kopií zdravotnické dokumentace či lékařských zpráv a nálezů totiž sahá nad rámec možných požadavků školy a výrazně zasahuje do soukromí žáka a jeho rodiny.
Mlčenlivost podle GDPR a školského zákona
Kromě povinností při nakládání s osobními údaji, které primárně stanoví obecné nařízení (GDPR), je škola, resp. její zaměstnanci povinni respektovat i příslušná ustanovení školského zákona. K nim i povinnost podle § 22b školského zákona, podle kterého je pedagogický pracovník mimo jiné povinen mimo jiné chránit a respektovat práva dítěte, žáka nebo studenta a zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku.
Případné porušení mlčenlivosti ze strany pedagogického pracovníka nebo nedostatečné zabezpečení či protiprávní zpracování osobních údajů ze strany školy mohou způsobit postih podle obou právních předpisů. O ztrátě důvěry žáků a jejich rodičů ani nemluvě.
