Kolektivní vědomí je koncept, který poprvé představil francouzský sociolog Émile Durkheim. Definuje ho jako soubor sdílených přesvědčení, hodnot a norem, které fungují jako sjednocující síla v rámci společnosti. Kolektivní vědomí tvoří základ pro společenské smlouvy a pravidla, která formují chování jednotlivců. Tím se vytváří společenská koheze a usnadňuje společné fungování jednotlivých členů dané společnosti.
Naopak koncept kolektivní nevědomí rozvinul švýcarský psycholog Carl Gustav Jung. Jedná se o vrstvu nevědomí, která je společná všem lidem a obsahuje archetypy a univerzální symboly, které se projevují v našich snech, mýtech a kulturních projevech. Jung věřil, že kolektivní nevědomí ovlivňuje naše chování a myšlení, aniž bychom si toho byli vědomi.
Vzorce chování v podnikání
Lidské chování je často formováno vzorci, které jsou hluboce zakořeněné v našem kolektivním vědomí a nevědomí. V podnikatelském prostředí mohou tyto vzorce zahrnovat jak pozitivní aspekty, jako je integrita a odpovědnost, tak negativní projevy, jako je podvod, krádež či zneužívání zdrojů. Nežádoucí chování často vzniká v důsledku tlaků, kterým zaměstnanci čelí, například ekonomických tlaků, konkurenčního prostředí nebo nejasných či nevymáhaných etických norem.
Kolektivní vědomí v rámci organizace zahrnuje sdílené hodnoty a normy, které formují firemní kulturu. Pokud je kolektivní vědomí pozitivně nastavené, zaměstnanci mají tendenci dodržovat pravidla a jednat eticky. Na druhé straně, kolektivní nevědomí může zahrnovat nevědomé vzorce a archetypy, které podporují nežádoucí chování. Například v organizacích, kde je tolerováno, či dokonce nepřímo oceňováno, riskantní chování, mohou zaměstnanci častěji porušovat pravidla.
Celospolečenské vědomí
V toleranci nežádoucího chování hrají významnou roli rovněž celospolečenské a státní vědomí, stejně jako kolektivní nevědomí. V zemích, kde je vysoká míra korupce nebo kde jsou zákony vymáhány jen laxně, může být kolektivní vědomí takové, že porušování předpisů je běžné. To může vytvářet prostředí, kde se jednotlivci necítí motivováni dodržovat pravidla, protože vidí, že podobné chování je okolím akceptováno nebo dokonce odměňováno.
Zkušenosti českého národa v době komunistického režimu výrazně ovlivnily kolektivní vědomí a nevědomí naší společnosti. Během této doby byla morálka, odpovědnost, hrdost, čest a pořádek významně znehodnoceny. Tradiční hesla jako „kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“ a „já na bráchu, brácha na mě“ ilustrují mentalitu, která byla v tehdejší společnosti běžná. Podpultové shánění zboží, klientelismus a známosti pro dosažení ekonomického a společenského statutu, donašečství a práskání sousedů, známých a kolegů byly ve společenské kultuře hluboce zakořeněny.
Tyto principy přešly do nového demokraticko-kapitalistického zřízení a bohužel se předávaly dalším, dnes dospělým generacím. Historické stigma se projevuje i v dnešní společnosti, o čemž svědčí neblahé umístění České republiky v indexu vnímání korupce. Podle Indexu vnímání korupce (CPI) pro rok 2023, který zveřejňuje Transparency International, se Česká republika umístila na 49. místě ze 180 zemí s celkovým skóre 56 bodů ze 100. Toto umístění odráží vyšší míru korupce ve srovnání se západními a skandinávskými zeměmi, které se tradičně umisťují na předních příčkách s vysokou morálkou a netolerancí ke korupci. Například Dánsko, Finsko a Švédsko se pravidelně umisťují v první desítce, což svědčí o jejich silné kultuře transparentnosti a odpovědnosti.
Nevyužité příležitosti pro jednotlivce
Nevyužité příležitosti v podnikání či v zaměstnání mohou vést k frustraci a demotivaci. Ta může také zvýšit riziko nežádoucího chování. Když zaměstnanci cítí, že nemají přístup k potřebným zdrojům nebo možnostem kariérního růstu, mohou se uchylovat k neetickému jednání jako prostředku k dosažení svých cílů. Poskytování jasných cest a možností k růstu a rozvoji může pomoci snížit tuto frustraci a podporovat etické chování.
Motivace zaměstnanců je často ovlivněna nejen jejich osobními hodnotami, ale také širším společenským vědomím a nevědomím. V prostředí, kde je morální integrita vysoko ceněna a dodržování pravidel je normou, jsou zaměstnanci pravděpodobněji motivováni k etickému chování. Naopak v prostředí, kde je tolerováno porušování pravidel, mohou i jinak poctiví zaměstnanci sklouznout k problematickým praktikám.
Mimopracovní vliv na etické chování zaměstnanců
Integrita a etika zaměstnanců jsou formovány nejen pracovními podmínkami, ale také mimopracovními vlivy. Tyto vlivy mohou zahrnovat:
Rodinné prostředí
Rodinné hodnoty a normy mohou výrazně ovlivnit morálku jednotlivce. V rodinách, kde je vysoko ceněna poctivost a odpovědnost, mají její členové tendenci jednat eticky i v pracovním prostředí. Naopak, pokud rodinné prostředí toleruje nebo dokonce podporuje nepoctivé chování, mohou jednotlivci přenášet tyto vzorce chování i do práce.
Společenské vztahy
Významnou roli mohou hrát také přátelé a společenské kruhy. Skupinové normy a očekávání mohou buď podporovat etické chování, nebo naopak vést k toleranci neetických praktik. Sociální tlak a potřeba patřit do skupiny mohou někdy přimět jednotlivce k tomu, aby jednali proti svým vlastním hodnotám.
Ekonomické tlaky
Finanční stres a ekonomické tlaky mohou také přimět jednotlivce k neetickému jednání. Potřeba zabezpečit rodinu nebo splnit finanční závazky může vést k tomu, že jednotlivci budou hledat způsoby, jak rychle získat peníze, i když to znamená porušení pravidel nebo i zákonů.
Rizika a důsledky neuvědomělého nežádoucího jednání
Zaměstnanci si mnohdy neuvědomují rizika, jež se vztahují na jejich nežádoucí jednání, které sami vnímají jako standardní. To často výsledkem působení kolektivního vědomí a nevědomí. Pokud je určité chování běžně přijímáno v rámci organizace nebo širší společnosti, jednotlivci mohou mít pocit, že jejich jednání je normální a přijatelné.
Když zaměstnanci vnímají porušování interních pravidel jako běžnou praxi, mohou podceňovat rizika spojená s takovým jednáním. Například neoprávněné používání firemních zdrojů, neautorizované sdílení informací nebo nedodržování pracovních postupů může vést k finančním ztrátám, snížení efektivity a poškození reputace firmy. V krajních případech může nedostatečné uvědomění si rizik vést až k páchání trestné činnosti jako je podvod, krádež nebo zpronevěra.
Nežádoucí chování jednotlivců může negativně ovlivnit kolektivní vědomí v rámci organizace. Když zaměstnanci vidí, že jejich kolegové jednají neeticky a nejsou za to postihováni, mohou sami začít přijímat podobné chování jako normu. To může formovat toxickou firemní kulturu, kde je neetické jednání tolerováno nebo dokonce podporováno.
Role compliance programů
Compliance programy mohou hrát při předcházení nežádoucímu chování klíčovou roli tím, že poskytují jasná pravidla, školení a mechanismy pro hlášení a řešení problémů. Efektivní compliance programy zahrnují pravidelné audity, anonymní hlášení a důsledné prosazování pravidel. Klíčovým prvkem je také angažovanost vedení, které by mělo jít příkladem a aktivně podporovat etickou kulturu v organizaci.
Implementace compliance programů pomáhá zvýšit povědomí o rizicích spojených s neetickým chováním a zdůrazňuje důsledky, které mohou nastat při porušování pravidel. Tím přispívají k vytvoření prostředí, kde je dodržování pravidel a etické jednání normou, a ne výjimkou.
Jak detekovat nežádoucí vzorce chování?
Monitorování neobvyklých aktivit
Společnosti mohou používat software pro monitorování přístupů k citlivým datům nebo sledování podezřelých finančních transakcí. Analyzování vzorců v používání firemních prostředků může odhalit anomálie, které by mohly naznačovat podvodné aktivity.
Interní audity a kontroly
Pravidelné interní audity a kontroly mohou odhalit nesrovnalosti a potenciální problémy. Auditoři by měli mít nezávislý přístup k potřebným informacím a schopnost provádět důkladné kontroly bez předchozího upozornění.
Anonymní hlášení
Zavedení systému pro anonymní hlášení nežádoucího chování umožňuje zaměstnancům bezpečně upozornit na problémy bez obav z odplaty. Tyto systémy mohou zahrnovat telefonní linky, online formuláře nebo speciální aplikace.
Koncepční přístup posílí zdravou firemní kulturu
Porušování pravidel v podnikání je komplexní problém, který vyžaduje multidimenzionální přístup. Využití konceptů kolektivního vědomí a nevědomí, analýza vzorců chování a zaměření se na nevyužité příležitosti může pomoci lépe porozumět kořenům nežádoucího chování. Implementace robustních compliance programů a posilování etických hodnot může významně přispět k vytváření prostředí, kde je dodržování pravidel a zákonů normou, a ne výjimkou.
