Obchodní řetězce a další velké obchody nabízejí zákazníkům účast ve svých věrnostních programech.
Chcete ušetřit na nákupech? Přihlašte se do programu a slevy budou vaše!
Obchodníci tímto způsobem získávají nejen pravidelné zákazníky, ale i cenné informace o jejich nákupním chování. To jim umožňuje lépe cílit reklamu, předvídat nákupní trendy a optimalizovat obchodní strategii.
A co zákazníci? Ti mohou ušetřit, ale za cenu sdílení svého soukromí.
Jak obchody v rámci věrnostních programů nakládají s osobními údaji zákazníků? A postupují v souladu s právními předpisy na ochranu soukromí a spotřebitele? To si nyní ověříme na vzorku několika obchodních řetězců působících v České republice, konkrétně na řetězci Albert, Billa, Globus, Kaufland, Lidl, Penny Market a Tesco. Zjištěné informace vychází z jejich webů a aplikací k věrnostním programům, podmínek užití a informací o zpracování osobních údajů účinných k 15. října. 2024.
Jaké údaje obchody sbírají
Při registraci do věrnostního programu obchod obvykle požaduje osobní údaje jako jsou jméno, příjmení, pohlaví, datum narození, adresa, e-mail a telefonní číslo. Zatímco pro některé zákazníky jsou tyto informace běžnou součástí jejich online života na sociálních sítích, jiní mohou vnímat tento požadavek jako zásah do svého soukromí.
Shromažďováním identifikačních a popisných údajů však zásah do soukromí nekončí. Obchody sledují také způsob, jakým zákazníci věrnostní program využívají – kde, kdy a jak často nakupují, jaké produkty si vybírají, jak za zboží platí a kolik utrácejí. Na základě těchto informací mohou získat představu o počtu členů domácnosti zákazníků, jejich stravovacích a nákupních návycích nebo o tom, jestli zákazníci mají děti či domácí mazlíčky.
Na základě několika informací z registračního formuláře a následného monitoringu spotřebitelského chování tak obchod může získat detaily o našem soukromém životě.
Jak obchody dodržují zásady zpracování osobních údajů
Obchodníci musí při zpracování osobních údajů zákazníků věrnostního programu dodržovat základní zásady stanovené v čl. 5 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Musí být také schopni dodržování těchto zásad kdykoliv prokázat.
Jednotlivé zásady ochrany osobních údajů si dále popíšeme a podíváme se i na to, jak je podle dostupných informací na svých webech a v aplikacích dodržují nejznámější obchodní řetězce působící v České republice. Konkrétně jde o obchody Albert, Billa, Globus, Kaufland, Lidl, Penny Market a Tesco.
1. Zákonnost a korektnost zpracování osobních údajů
Osobní údaje musí být v rámci věrnostních programů zpracovány za legitimními a jasně stanovenými účely, pro které daný obchodník má dostatečný právní důvod podle čl. 6 GDPR.
Obchody zpracovávají osobní údaje zákazníků zejména za těmito účely:
účast ve věrnostním programu a správa účtu v aplikaci, kdy je zpracování osobních údajů dle čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR nezbytné pro splnění smlouvy se zákazníkem;
analýza údajů o chování zákazníků při nakupování (např. pro zlepšování služeb), kdy obchod může zpracování údajů založit na svém oprávněném zájmu na zlepšování svých služeb dle čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR; to platí pouze v případě, že zájmy obchodu převáží právo na soukromí zákazníka;
zasílání nabídek produktů a služeb personalizovaných na míru zákazníkovi podle analýzy jeho nákupního chování a profilování, k čemuž by obchodním měl předem získat výslovný, svobodný, jednoznačný a informovaný souhlas zákazníka.
Jak jsou na tom řetězce?
Všechny řetězce v základu zpracovávají osobní údaje zákazníků za uvedenými účely. Zpracování osobních údajů správně zakládají právě na výše zmíněných zákonných důvodech. Při zpracování údajů na základě souhlasu (například pro zasílání personalizovaných nabídek) stojí za pozornost přístup řetězce Albert. V aplikaci totiž zákazníkům umožňuje snadno měnit nastavení udělených souhlasů, a mít tak lepší kontrolu nad svými údaji.
Určité pochybnosti o oprávněnosti zpracování osobních údajů vyvolává použití údajů za účelem zlepšování služeb řetězců. Toto zpracování obchodníci zakládají na svém oprávněném zájmu. Nicméně je otázkou, zda jejich zájem skutečně vždy a v kontextu daného zpracování převáží nad právem zákazníků na ochranu soukromí.
Opravdu je nezbytné, aby řetězce pro analýzu nákupního chování identifikovaly jednotlivé zákazníky? Nestačily by jim jen anonymizované údaje?
Pozitivním příkladem je v tomto směru Billa, která analýzy ke zlepšování služeb staví na anonymizovaných údajích, ze kterých není možné identifikovat konkrétní zákazníky.
2. Transparentnost
Předtím, než zákazník obchodu své údaje v registračním formuláři poskytne, má obchod povinnost zákazníka jasně a srozumitelně informovat o hlavních kritériích zpracování dat, tzn.:
Jaké osobní údaje bude zpracovávat
Za jakými účely a na základě jakého právního důvodu
Po jakou dobu budou údaje uchovávány
Které subjekty k těmto osobním údajům můžou mít přístup
Jak je zajištěna ochranu práv zákazníků při předávání údajů mimo Evropskou unii nebo Evropský hospodářský prostor
Jaká mají zákazníci ve vztahu ke svým osobním údajům práva.
Pokud obchodník zákazníky profiluje a na základě profilování rozhoduje o tom, jestli např. zákazník dostane slevu, měl by zákazníkovi také vysvětlit, jak profilování funguje a jaký význam a důsledky pro něj má.
Jak jsou na tom řetězce?
Všechny zmíněné řetězce mají na svém webu informační stránku, kde popisují, jak věrnostní programy fungují a jak při tom zpracovávají osobní údaje uživatelů. Informace o zpracování osobních údajů si můžete rozkliknout už z formulářů k registraci do věrnostního programu. Řetězce mají informace sepsány celkem přehledně a srozumitelně (např. Tesco nebo Albert navíc usnadňují orientaci v textu rozevíracími nadpisy).
Řetězce by měly zajistit, aby byly informace o zpracování osobních údajů pro zákazníky snadno dostupné i v jejich aplikacích. Například v aplikaci Můj Globus tyto informace chybí, což může zákazníkům ztížit orientaci v jejich právech a povinnostech.
3. Účelové omezení využití dat z věrnostních programů
Údaje, které obchod v rámci věrnostního programu sbírá, by měl používat jen k jasně stanoveným účelům, o kterých zákazníka předem informoval. Obchod by měl zákazníka informovat i o tom, že chce osobní údaje zákazníka začít využívat k dalším účelům a případně k tomu získat jeho souhlas. To se týká zejména zpracování údajů za marketingovými účely, včetně sdílení údajů s provozovateli sociálních sítí a s dalšími třetími stranami.
Jak jsou na tom řetězce?
O účelech zpracování údajů všechny uvedené řetězce informují v informačních dokumentech. Zda svá prohlášení aktuálně dodržují, není možné bez dalšího ověřit.
4. Minimalizace údajů
Obchody by měly shromažďovat a zpracovávat pouze ty osobní údaje, které pro účel věrnostních programů doopravdy potřebují. Údaje, které k definovaným účelům nepotřebují, shromažďovat nemohou.
Jak jsou na tom řetězce?
Některé řetězce mohou podle mého názoru překračovat zásadu minimalizace údajů tím, že po zákaznících vyžadují datum narození nebo adresu bydliště s odůvodněním, že je potřebují pro identifikaci zákazníka. Opravdu nelze zákazníka v rámci věrnostního programu identifikovat například jen přihlašovacím jménem a e-mailem? Cesta určitě existuje, Albert nebo Globus se bez povinného data narození i adresy bydliště obejdou.
Zásada minimalizace může být překročena i v případě analýzy nákupního chování zákazníků pro zlepšování služeb s využitím identifikačních údajů. Tyto analýzy by mohlo být možné provést i bez identifikace zákazníků, jako to například dělá Billa.
5. Přesnost údajů
Údaje, které obchody zpracovávají, musí být přesné a aktuální. Obchody by měly proto umožnit zákazníkům své údaje kdykoliv opravit nebo aktualizovat.
Jak jsou na tom řetězce?
Osobní údaje si zákazníci můžou jednoduše změnit v aplikacích věrnostních programů (zpravidla v sekci typu „Můj profil“ nebo „Osobní údaje“).
6. Věrnostní programy a doba uchování osobních údajů
Obchody by měly osobní údaje zpracovávané v rámci věrnostních programů uchovávat pouze po nezbytnou dobu. Jakmile údaje přestanou být potřebné pro účel, pro který byly shromážděny (například zákazník se z věrnostního programu odhlásí), měl by obchod údaje zákazníků smazat, případně je anonymizovat.
Jak jsou na tom řetězce?
Řetězce zpravidla tvrdí, že osobní údaje zákazníků zpracovávají do zrušení věrnostní karty nebo účtu v aplikaci. Výjimkou je například archivace údajů vyžadovaná zákonem (např. uchování účtenek). Takto nastavená doba zpracování osobních údajů se jeví jako přiměřená.
7. Integrita a důvěrnost dat
Obchody musí dále zajistit, aby osobní údaje zákazníků byly dostatečně chráněny. Proto musí přijmout odpovídající a přiměřená technická a organizační opatření, která zabrání neoprávněnému přístupu k těmto údajům, jejich ztrátě nebo zneužití.
Obchody musí být dále schopny dodržení svých povinností doložit.
Jak jsou na tom řetězce?
Některé řetězce v informačním dokumentu pouze prohlašují, že přijaly dostatečná technická a organizační opatření k zabezpečení osobních údajů. Z těchto obecných prohlášení není ale jasné, jak jsou údaje zákazníků věrnostního programu skutečně zabezpečeny. Na druhé straně, v České republice nejsou známy žádné případy úniku či zneužití dat z věrnostních programů uvedených řetězců.
Věrnostní programy a ochrana spotřebitele
Některé obchody, jako například Tesco, nabízejí členům věrnostního programu zboží za cenu až o polovinu nižší než pro ostatní zákazníky.
Skutečně si obchody váží členů svého věrnostního programu natolik, že jim poskytují nadprůměrné slevy. Nebo spíše nepřiměřeně navyšují běžné ceny zboží?
Tyto praktiky se v některých případech pohybují na hranici zákona. Na mnoho zákazníků je totiž vyvíjen nepřímý tlak, aby se stali členy věrnostního programu a za zboží denní potřeby zčásti platili svými osobními údaji. Navíc bývá rozdíl mezi běžnou cenou a cenou pro členy často málo výrazně označen, a zákazníci bez členství si tohoto rozdílu bohužel mnohdy všimnou až u pokladny.
Takové jednání některých řetězců by mohlo naplňovat znaky nekalé obchodní praktiky, zejména pokud nejsou ceny pro členy věrnostního programu a běžné ceny zboží jasně a srozumitelně rozlišeny. Česká obchodní inspekce však zatím neshledala v tomto nastavení „dvojích cen“ pochybení.